Budínová miluje dakarskou navigaci. Teď ale musí umět správnou cestu umět předat i pilotce

"Hledáte bod ve vzdálenosti, která vám není úplně jasná, ve směru, který vám není úplně jasný," tak Gabriela Budínová (za svobodna Novotná) barvitě popisuje princip navigace na Rallye Dakar.

35letá dvojnásobná účastnice Dakaru teď kývla na nabídku být navigátorkou debutantky Lenky Hlavaté v rámci projektu první čistě české ženské posádky na slavné soutěži pod logem "Podpatky na plynu". Posádka se chystá v roce 2023 startovat v bugině Can-Am.

Vice o prohejtu "Podpatky na plynu" čtěte ZDE

"Když mě oslovila Lenka (Hlavatá), její nápad se mi od začátku líbil. Navigaci jsem měla vždycky ráda a vidím v ní své další směřování. Navíc mi přijde, že kvalitních navigátorů není moc a je to možná cesta," uvedla rodačka z Berouna.

"Navigátor má vždycky pravdu, ale na druhou stranu je jakákoliv chyba řidiče chybou navigátora," tak se smíchem glosuje rozdělení velitelských pravomocí mezi řidičkou a její kopilotkou.

Ale pak už Budínová vážně dodává: "Jako baby trochu výhodu, že jsme trošku odproštěné od ega a že nebudeme jako dva kohouti. Ale dostaneme se do pravděpodobně jedné z nejvypjatějších chvil v životě, takže stát se může cokoliv. Mně ovšem nekomfortní situace nevadí, dokonce je mám ráda."

Sympatická černovláska je přesvědčená, že správný navigátor musí mít v sobě jakýsi šestý smysl. "Ono se zdá, že následovat itinerář je jednoduché, ale v reálu to tak úplně neplatí. Jedete na nějaký azimut povrchem, kde z principu nejde jet rovně. Takže musíte různě kličkovat a je velmi těžké ho udržet," začala rozprávět o tajích dakarské navigace.

Pak dvojnásobná účastnice Rallye Dakar v sedle motorky pokračovala: "Navíc jedete na počet kilometrů vzdušnou čarou, takže ani to neodpovídá skutečné ujeté vzdálenosti. Měla jsem vysledované, že to je zhruba o 15% víc. Takže hledáte bod ve vzdálenosti, která vám není úplně jasná ve směru, který vám není úplně jasný, a potřebujete ho trefit třeba na 70 metrů."

V té se odchýlit o jeden jediný stupeň na pět kilometrů a konečný deficit činí klidně až 200 metrů. "Proto musí mít navigátor určitý cit. Jednak si dokážete představit, jak ty namalované cesty a křižovatky v roadbooku vypadají v reálu. Pak je tu volný terén a v něm je třeba vycítit stopu tak, abyste se neměli příliš velkou odchylku a aby se kontrolní bod skutečně zaznamenal."

"Pro spoustu jezdců je při tom všem soustředění a fyzickém vypětí náročné navigaci sledovat, proto se uchýlí k různým kolejím a spoléhají na soupeře před sebou," připomněla máma rok a půl starého kloučka.

"Já jsem to nikdy nedělala. Vždycky jsem si navigaci kontrolovala. Pokaždé jsem si na kontrolním bodě srovnala kilometry podle toho, jak mají být podle roadbooku. Na dalším bodě by ta odchylka byla zase 15% a takhle by vám o cíle astronomicky narostla. Pak se už vůbec nemůžete orientovat," připomněla Budínová.

Teď ji společně s pilotkou Hlavatou čeká důležitá fáze spolupráce: dokázat "prodat" a předat v kokpitu buggy své navigátorské schopnosti řidičce. Dosud totiž Budínová jako motorkářka si navigovala jen víceméně v duchu sama pro sebe.

"Bude to náročné, ale k tomu právě budou sloužit soustředění, která letos chystáme. Třeba v Řecku jsme jezdili s Ondrou Klymčiwem na motorkách a máme roadbooky ze starých rallye. Povrch tam sice není dakarský, ale je tam právě strašně moc navigace. Musíme se sladit v tom, jak si informace předávat.," popsala důležitou část cesty týmu "Podpatky na plynu" na příští Dakar.

Budínová si je vědomá, že pozice čisté navigátorky je velká zodpovědnost. "Mám z toho docela hrůzu. To, že vím, kam máme jet, ještě neznamená, že to umím předat. Zatím si moc neumím představit, jak ve dvou bude ladit, abychom třeba drželi správný azimut. Je dobré najít si vzdálený bod. Už jsem přemýšlela, že budu říkat Lence ‘Jeď támhle na úpatí té velké duny.‘ nebo něco takového. Ale ve finále si azimuty musí hlídat ona, to dělá řidič," dodala.

Jak už to bývá, hodnoty se během života posouvají a relativizují. Ale pro závodnici je Rallye Dakar stále stejný fenomén.  "Navzdory všem karambolům a následným zdravotním problémům to všechno stálo za to a pustila bych se do toho dobrodružství znova. Samozřejmě se posunuly priority. Jedu na Dakar, protože chci, a ne že se snažím urvat účast na Dakaru za každou cenu. A myslím si, že to je zdravější přístup," uvedla Budínová, která si víc než pohodlí v sedačce si po řadě nehod a zranění proti motorce užívá bezpečnostního rámu kolem buginové kabiny.

Foto: Podpatky na plynu a Radek Vičík