Česká republika bude mít letos v mistrovství světa třídy Moto2 zastoupení díky Filipu Salačovi. Mladoboleslavský rodák ale nebude prvním naším jezdcem, který se v této třídě objeví. Před ním už zde totiž závodili také Karel Abraham, Lukáš Pešek, Patrik Vostárek, Miroslav Popov a Karel Hanika. Jak se jim dařilo, si nyní můžete připomenout v tomto článku.
Karel Abraham
Statisticky nejúspěšnějším Čechem v mistrovství světa třídy Moto2 je Karel Abraham. Brněnský jezdec v Moto2 působil hned v její premiérové sezoně 2010, kdy v roli prostřední kubatury světového šampionátu nahradila třídu do 250 ccm. I v této třídě Abraham závodil, a to v období 2007-2009.
Sezonu odstartoval Abraham, který hájil barvy stáje svého otce Cardion AB Motoracing, s italským motocyklem RSV. Začátek sezony mu ale nevyšel. Při úvodním závodě sice posbíral dva body za 14. místo, v Jerezu ale upadl poté, co do něj po restartu závodu ťuknul jeden ze soupeřů a cílem projel až jako 28. Tým navíc nebyl spokojen s vývojem u RSV a od dalšího závodu ve francouzském Le Mans se proto rozhodl přejít na stroj britské značky FTR.
Ani spolupráce s FTR ale nezačala nejlépe. Abraham totiž v Le Mans upadl hned v postartovní tlačenici a zaznamenal tak další nulu. Trápení navíc pokračovalo i při Velké ceně Itálie v Mugellu a v britském Silverstonu. Zatímco v Toskánsku dorazil do cíle jako 17., ve Velké Británii mu během závodu unikal olej z motoru a vše nakonec skončilo dalším pádem. Při něm si navíc český jezdec naštípnul kost v zápěstí a visel tak otazník nad tím, zda-li se zúčastní dalšího závodu v nizozemském Assenu, který se konal hned o týden později.
Abraham ale v "zemi tulipánů" nejenže nastoupil, ale také zde pro něj začalo šťastnější období. Do cíle totiž dojel na devátém místě a získal tak první body od úvodního závodu v Kataru. Při nadcházejících dvou závodech v Barceloně a na Sachsenringu navíc mělo být ještě lépe. Při Velké ceně Katalánska totiž zajel do té doby svůj nejlepší závod v kariéře a skončil na čtvrté pozici. O dva týdny později při Velké ceně Německa navíc získal daší umístění v nejlepší pětce - skončil pátý.
Po Německu následovala pro nižší kubatury téměř měsíční pauza (MotoGP závodilo týden po Sachsenringu v americké Laguně Sece). Prvním závodem po jejím skončení byla Velká cena České republiky v Brně. Po výsledcích v předchozích třech závodech tak čeští fanoušci vkládali do Abrahama naděje.
Své víkendové vystoupení Karel skutečně začal slibně, když i přes jeden pád skončil druhý v prvním volném tréninku. Zbytek víkendu už pro něj ale tak dobrý nebyl a jeho trápení vyvrcholilo v kvalifikaci. Zde nejprve upadl poté, co ho v zatáčce zavřel Raffaele de Rosa. Český jezdec si po něhodě přivodil otřes mozku a přestože se mu stále točila hlava, vrátil se brzy na dráhu znovu. Přišel ale další pád a definitivní konec nejen v kvalifikaci, ale v celém víkendu. Lékaři ho totiž na start závodu nepustili.
"Ten víkend jsem se cítil hodně dobře. Měli jsme dobrou motorku, FTR bylo super, dosahovali jsme skvělých výsledků. Měli jsme opravdu dobře našlápnuto. Pak jsem ale skončil v bezvědomí a přišel jsem jednak o Brno, ale i o další závody, které jsem nemohl jet," vzpomíná Abraham s odstupem dvanácti let.
Jak v Indianapolis, tak v Misanu se sice pokoušel závodit, měl ale problémy s koncentrací a jeho reflexy byly stále velmi pomalé. V Indianapolis odstoupil z víkendu po prvním tréninku. V Misanu sice vydržel až do kvalifikace, i zde ale závod raději odpískal. Českého závodníka dokonce trápily obavy, že by tento pád mohl ohrozit jeho budoucí závodní kariéru.
"Byl jsem zpomalený, moje reakce byly úplně tragické. Dva měsíce jsem se dával dohromady a měl jsem tehdy strach, že už nikdy nebudu tak rychlý a nebudu schopen závodit. To se ale naštěstí nestalo," popisuje.
Návrat přišel při Velké ceně Aragónska na okruhu MotorLand Aragón, kam tehdy mistrovství světa zavítalo vůbec poprvé. Abraham ovšem dojel do cíle na nebodované 18. příčce. Při další velké ceně v japonském Motegi si ale výrazně spravil chuť. Poté, co krátce před cílem udolal Alexe de Angelise, totiž dokončil závod na třetí pozici a mohl se radovat ze svého prvního umístění na stupních vítězů.
En 2010, victoria de Toni Elías por la mínima en Moto2 ante Julián Simón. Karel Abraham completó el podio a 9". pic.twitter.com/ON6HclyxVA
— Grada3 Motociclismo (@g3_motociclismo) October 7, 2015
Poté už Abraham ve všech závodech dokázal bodovat. V malajsijském Sepangu skončil šestý a z australského Phillip Islandu a portugalského Estorilu si odvezl desátá místa. Nejlepší Karlův moment v sezoně ale přišel při závěrečném závodě ve Valencii. Do něj sice startoval až jako devátý, postupně se mu ale dařilo postupovat vzhůru a od poloviny závodu byl spolu s Tonim Eliasem (tehdy už měl v Moto2 jistý titul), Andreou Iannonem a Julianem Simonem součástí vedoucí skupiny. V posledním kole došlo ke kolizi mezi Eliasem a Iannonem, po které Španěl upadl. Toho Abraham využil, aby se dostal do čela a dojel si pro vítězství.
"I teď, když na to jenom vzpomínám, to je nervydrásající. Ten závod byl hodně ostrý a těžký. Na konci jsem měl trochu štěstí, ale na druhou stranu jsem byl připraven, protože jsem jel ve vedoucí skupině celý závod. Poměrně ostře jsem předjel v posledním kole Juliana Simona. Myšlenky na tento víkend jsou příjemné, ale i stresující," říká Abraham, který v roce 2010 obsadil v šampionátu celkovou 10. příčku.
#OnThisDay in 2010, Karel Abrahám claimed his only victory in #Moto2, in Valencia, ahead of Andrea Iannone & Julián Simón. The Czech stepped up to #MotoGP in 2011 and is now a rider of the Ángel Nieto Team with Álvaro Bautista. pic.twitter.com/kyzsotJpJD
— Continental Circus (@ContiCircus) November 7, 2018
Současně ale přiznává, že první stupně vítězů v Motegi pro něj tehdy byly silnějším momentem než premiérové vítězství: "S odstupem času je to už samozřejmě jiné, ale tehdy jsem měl z prvních stupňů vítězů snad silnější pocit než z vítězství ve Valencii. Bylo to naprosto neskutečné. Na třetí místo jsem se dostal v podstatě dvě zatáčky před cílem, takže to byl naprosto úžasný pocit."
Od sezony 2011 se Abraham přesunul do vrcholné MotoGP. Zde závodil v období 2011-2015 za tým AB Motoracing na motocyklech Ducati, ART a Honda. Sezonu 2016 strávil v MS superbiků a poté se do MotoGP vrátil na Ducati týmu Aspar. Součástí stáje zůstal i v roce 2018, kdy změnila název na Ángel Nieto Team. Pro rok 2019 se přesunul k týmu Avintia, kde také závodil s Ducati. Zde byl ale od sezony 2020 nahrazen Johannem Zarcem.
Lukáš Pešek
Karel Abraham nebyl jediným Čechem, který byl na začátku sezony 2010 součástí startovního pole Moto2. Kromě něj jsme v něm mohli najít také Lukáše Peška. I on předtím působil v kategorii do 250 ccm. Tam se nejprve ukázal už v roce 2003 u stáje Yamaha Kurz a poté v období 2008-2009 na stroji Aprilia stáje Auto Kelly - CP. V roce 2010 sedlal motocykl Moriwaki stáje Matteoni CP Racing.V Peškově případě se ale ani zdaleka nejednalo o tak úspěšnou sezonu jako u Abrahama. Se svým motocyklem se totiž ve většině víkendů trápil a podařilo se mu nasbírat pouze pět bodů.
Svého nejlepšího výsledku dosáhl ve francouzském Le Mans, kde skončil třináctý. Zbylé dva body získal za 15. místa z úvodního závodu v Kataru a poté z Misana. V Jerezu, kde se v úvodu připletl do hromadného pádu, kvůli kterému došlo k přerušení závodu a při kterém si narazil žebra, skončil na 26. příčce. V Silverstone skončil dvacátý. Stejného výsledku dosáhl i v americkém Indianapolisu. Zde se podobně jako v Jerezu nachomýtnul k hromadnému incidentu, kvůli kterému se i zde přerušoval závod.
Závody v Mugellu, Barceloně a na Sachsenringu pro Peška skončily pádem. V Assenu ho vyřadila závada na přední brzdě, v Brně potíže s předním kolem. Závody v Aragónu, Motegi, Sepangu, na Phillip Islandu, v Estorilu a Valencii pak již vůbec neabsolvoval. Tým Matteoni s ním totiž po Velké ceně San Marina ukončil spolupráci. Šéf stáje Massimo Matteoni tehdy Peškovi e-mailem sdělil, že za jeho vyhazovem stojí tři důvody.
"Ten první, že nemůže dělat v týmu, kde do práce kecá Miloš Čihák (tehdejší Peškův osobní trenér - pozn. red.) a stejně že kecá i specialista na podvozek, kterého jsme si sehnali a i platili. To byla hloupost, protože oba odváděli výbornou práci na motorce. Za druhé, že jsem nepodával výsledky, jaké bych měl, jenže já ve smlouvě nemám, kolikátý bych měl dojíždět. A pak že pomlouvám a kazím jméno týmu. Když jsem ale něco řekl, bylo to konstatování faktů, ne pomluva," uvedl tehdy Pešek v rozhovoru pro iDnes.cz.
Po letech se k této nepříjemné kapitole své kariéry vracet nechce: "Nevzpomínám, na toto radši zapomínám," řekl stručně našemu serveru.
52 dias para Qatar con Lukas Pesek. pic.twitter.com/tHY9ndVB0z
— RAD Motor (@RADMotor) February 2, 2015
Původně se zdálo, že by Pešek mohl v Moto2 závodit i v roce 2011. Dohodl se totiž s katarským týmem QMMF, kde měl utvořit jezdeckou sestavu s Mashelem Al Naimim a znovu závodit na motocyklu Moriwaki. Z tohoto angažmá ale nakonec sešlo, neboť Peškův hlavní sponzor Česká pojišťovna nepřistoupil na podmínky smlouvy.
Poté se Pešek přesunul do španělského šampionátu Moto2, kde jezdil za německý tým IAMT. Šance na návrat do světového šampionátu Moto2 pak ještě přišla pro VC České republiky 2011, pro kterou vítěz dvou závodů MS v kategorii do 125 ccm získal divokou kartu. Ani k tomuto startu ale nakonec nedošlo, neboť u týmu IAMT usoudili, že jejich personál nemá pro účast v takovém závodě dostatek zkušeností.
V Moto2 už sice Pešek poté nezávodil, do mistrovství světa se ale přesto vrátil. Pro sezonu 2013 získal místo u italské stáje Ioda a absolvoval s ní celou sezonu MotoGP.
Patrik Vostárek
Během sezony 2010 sice ve většině závodů Moto2 účinkovali dva Češi, v Brně se ale ke Karlu Abrahamovi a Lukáši Peškovi přidal třetí. Byl jím Patrik Vostárek. Pražský rodák, který ten rok účinkoval v kategorii Supersport 600 německého seriálu IDM, nastoupil v Brně na motocyklu Suter stáje Kiefer. Vostárek nahradil ruského jezdce Vladimira Leonova, který v týmu skončil poté, co ztratil podporu svého hlavního sponzora. Týmovým kolegou Vostárka byl současný testovací jezdec Hondy a účastník 111 závodů MotoGP Stefan Bradl, který se rovněž stal v roce 2011 šampionem Moto2.
V kvalifikaci sice Vostárek zajel mezi čtyřiceti účastníky 27. čas, jeho vystoupení v závodě ale trvalo pouhá tři kola. Pak po kontaktu se soupeřem upadl a do cíle tak nedorazil.
"Měl jsem za sebou nějaké starty v mistrovství světa stopětadvacítek, takže už jsem věděl, co čeho jdu. Jel jsem sice za Kiefer, celé se to ale uskutečnilo díky Miloši Čihákovi," vzpomíná Vostárek. "Všichni měli rychlost a já nebyl rozježděný. Zkrátka divoká karta jak má být. Časově jsme na to byli celkem dobře, když to porovnám s Abájou a Peškem. V závodě jsme ale měli smůlu. Ti jezdci byli zvyklí na úplně jinou řežbu. Všechno tam chodilo mnohem rychleji," dodává.
Nehoda v nedělním závodě mohla Vostárka mrzet mimo jiné i proto, že měl před brněnským závodem šanci pokračovat s týmem Kiefer i ve zbytku sezony. K tomu ale nakonec nedošlo a na místě uvolněném po odchodu Vladimira Leonova se ve zbytku sezony představili Michael Ranseder a Mattia Pasini.
"Měl jsem možnost za ně startovat také do budoucna. Přišla ale celosvětová finanční krize a sponzoři si tak nebyli úplně jistí. Navíc jsem měl takový divný pád. Celé se to tedy spíše nepovedlo," říká.
Miroslav Popov
Od Velké ceny Valencie 2010 jsme na dalšího Čecha v Moto2 museli čekat téměř čtyři roky. Pak ale přišla Velká cena České republiky 2014 v Brně a do ní nastoupil na divokou kartu Miroslav Popov s motocyklem Suter stáje Montáže Brož Racing.
Za tento tým Popov v roce 2014 závodil v evropském šampionátu třídy Moto2. Jednalo se o jeho premiérový rok na motocyklu této kategorie, který navíc nebyl vůbec snadný. Nejprve si totiž před sezonou přetrhl vazy v levém lokti při ping-pongu a musel vynechat jak předsezonní testy, tak první závod sezony v Jerezu. Zhruba měsíc před svým vystoupením v Brně si pak zlomil klíční kost v Albacete.
Jeho vystoupení na Automotodromu Brno začínalo z 35. místa. Postupně se sice Popov byl schopen propracovat na konec třetí desítky, poté ale jeho účinkování skončilo po kolizi s Robinem Mulhauserem.
Popov přiznává, že během pátku a soboty měl problém vypořádat se s tlakem: "Byl jsem z toho takový rozhozený a nešlo mi to. Nastavení jsme nemohli najít. Psychicky to pro mě bylo strašně složité," prozradil rodák z Dvora Králové nad Labem.
Vše ale změnilo setkání s trenérem Jiřím Hejníkem po sobotní kvalifikaci: "Po pár desítkách minut rozhovoru mě tak nějak uklidnil. V neděli už to bylo v pohodě. Dokázal jsem se soustředit. Akorát to nevyšlo, jak se očekávalo. Měl jsem trochu konflikt s Mulhauserem," dodává.
Happy Birthday to Miroslav Popov ???? Mirco Lazzari pic.twitter.com/cO55ltY38J
— MotoGP Fan Zone (@bgmotogp) June 14, 2021
O měsíc později se Popov a Montáže Brož Racing objevili v mistrovství světa Moto2 znovu. Tentokrát nastoupili na divokou kartu v Misanu. Ani zde ale šachovnicový praporek neviděli. Popov startoval z posledního 36. místa. V úvodu se sice posunul pořadím nahoru, pak ale upadl. S velkou ztrátou se sice dokázal do závodu vrátit, jel už ale bez pravé stupačky a zadní brzdy a nakonec spadl znovu, což znamenalo definitivní konec.
#Moto2 @FediFulazzi39 and Miroslav Popov are both wild carding this weekend. Two more Suters on the grid. #Misano pic.twitter.com/mjrhEcxX37
— MotoGP™???? (@MotoGP) September 13, 2014
Starty v mistrovství světa Moto2 byly ve hře i pro rok 2015. Nakonec už ale žádné další nepřidal: "Usilovně jsme jednali o angažmá na sezonu 2015 a 2016, ať už ve španělském mistrovství nebo rovnou ve světě. Tam to ale lítalo ve statisících eur na jednu sezonu. V českých podmínkách jsme nebyli schopni sehnat nějaký rozumný rozpočet," vysvětluje.
Karel Hanika
Poslední start českého závodníka v mistrovství světa třídy Moto2 se datuje k roku 2017. Odehrál se v srpnu při Velké ceně České republiky v Brně. Na motocyklu Kalex stáje Willirace totiž nastoupil na divokou kartu Karel Hanika. Ten se tehdy v mistrovství světa objevil poprvé od Velké ceny Valencie 2016, kdy startoval ve třídě Moto3. V roce 2017 představovalo jeho hlavní program účinkování ve vytrvalostním mistrovství světa.
Do brněnského závodu se Hanika kvalifikoval na poslední 32. pozici. Nedělní závod sice odstartoval na suché dráze, poté ale začalo pršet a byl po osmi kolech pozastaven. Po restartu se odjelo šest kol na mokru. Hanika si v porovnání se svou startovní pozicí polepšil o deset míst a obsadil 22. příčku.
.@98hanika in full flight! Karel Hanika is racing #Moto2 in his home race of #Brno. Best of luck! ???????????? ???????? #WeAreRST #MotoGP #FactoryFriday pic.twitter.com/TpUjE8XTI9
— RST (@rstmoto) August 4, 2017
Po brněnském závodě jsme už Haniku ve světovém šampionátu třídy Moto2 neviděli. V této kategorii se ale během roku 2017 ještě představil. Se stájí Willirace nastoupil do posledních dvou podniků evropského šampionátu v Aragónu a Valencii.
Úvodní foto: Automotodrom Brno via Facebook
Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.