Stupně vítězů, jízdy v čele i stíhací jízdy. Připomeňte si deset nejlepších závodů, které během své kariéry v mistrovství světa silničních motocyklů odjel Filip Salač.
Nejlepší závod Filipa Salače v mistrovství světa nemusíme příliš připomínat. Všichni ho totiž ještě máme v živé paměti. Odehrál se poměrně nedávno – 2. října v thajském Buriramu. V něm Salač na mokru překvapil. Dlouho sahal po vítězství a nakonec obsadil druhé místo, které mu vyneslo premiérové pódium ve třídě Moto2.
Před startem nedělního závodu se přitom o Salačovi nedalo mluvit jako o jednom z nejžhavějších kandidátů na stupně vítězů. V kvalifikaci totiž zajel pouze dvanáctý čas a do velké ceny tak vyrážel ze čtvrté řady. Ještě před startem mu ale začaly hrát okolnosti do karet.
Na rošt sice ještě jezdci najížděli na suchém obutí, poté se ale rozpršelo. Na poslední chvíli se tak musely přezouvat pneumatiky a nastavení jednotlivých motocyklů bylo třeba přizpůsobit pro mokrý závod. U stáje Gresini se s tímto nelehkým úkolem vypořádali bravurně a Salač hned od prvních metrů ukazoval, že mu náročné podmínky vyhovují.
Již po pár zatáčkách se propracoval na čtvrtou příčku a když šel k zemi Cameron Beaubier, najednou jezdil na třetím místě. V poslední zatáčce úvodního kola byl ale příliš široký, čehož využili Arón Canet s Jakem Dixonem. Ti se před českého závodníka dostali a najednou se propadl na páté místo. Kdo si ale tou dobou myslel, že se jeho sen o pódiu tímto rozplynul, ten se spletl.
Už ve druhém kole byl Salač k „bedně“ opět o něco blíže, když se k lítosti domácích fanoušků poroučel z prvního místa k zemi Somkiat Čantra. Ve čtvrtém kole Salačův posun vpřed pokračoval. V poslední zatáčce čtvrtého kola předjel Jakea Dixona a díky lepšímu nájezdu se na cílové rovince posunul i před Alonsa Lópeze. V poslední zatáčce pátého kola se musel před Salačem sklonit i Arón Canet a Česká republika najednou mohla pomýšlet na první vítězství v mistrovství světa od Velké ceny Valencie 2010, kdy ve třídě Moto2 triumfoval Karel Abraham.
Salačův náskok brzy narostl na sekundu a půl, jeho bývalý týmový kolega ve třídě Moto3 Tony Arbolino se ale postupně propracoval na druhou pozici a neměl v úmyslu svému někdejšímu parťákovi dát cokoli zadarmo. Netrvalo dlouho a už mu dýchal na záda. V sedmém kole pak byl Salač široký v poslední zatáčce a Arbolino se dostal dopředu. Jak se později ukázalo, šlo o rozhodující moment závodu.
V osmém kole byly totiž vyvěšeny červené vlajky, neboť déšť stále sílil. Původně sice bylo v plánu restartovat závod na pět kol a Salač tak měl dostat šanci o výhru ještě zabojovat, při výjezdu z boxů se ale ukázalo, že viditelnost je velmi špatná. Znovu byly vyvěšeny červené vlajky a k restartu nakonec nedošlo. Jelikož nebyly odjety dvě třetiny závodu, musel se Salač spokojit s polovičním počtem bodů a místo dvaceti si jich připsal deset. I tak se ale mohl radovat z prvního pódia v Moto2.
Při Velké ceně Thajska sice získal Salač své první pódiové umístění v Moto2, ne však první v mistrovství světa. Na něj dosáhl o rok dříve ještě jako jezdec nejslabší třídy Moto3. Závod v Le Mans byl v lecčem podobný jako ten v Thajsku. Jelo se na mokré dráze (i když trať během závodu stále více osychala) a Salač dojel do cíle jako druhý.
Do bitvy o pódiové pozice se český jezdec zapojil hned v úvodu. Po startu ze sedmé pozice se okamžitě začal probíjet polem. Brzy byl druhý a když v poslední zatáčce úvodního kola skončil na zemi Niccoló Antonelli, ujal se vedení.
Na prvním místě ale nesetrval dlouho. Nejprve musel během druhého kola čelit útokům Riccarda Rossiho. S Italem si dokonce na chvíli prohodil pozice, vzápětí se ale vrátil zpět na první místo. Vedoucí pozici ovšem přeci jen neudržel až do cíle druhého kola. Předjel ho totiž Sergio García.
García se Salačem postupně ujeli zbytku pole. Nejprve se sice Salač španělského jezdce držel, později ale jezdec stáje Aspar navýšil svůj náskok a zdálo se, že už ho čeká poklidná cesta za vítězstvím. Opak ale byl pravdou.
Salač se totiž byl schopen dotáhnout zpátky a když byl deset kol před cílem García široký, ujal se vedení. I tentokrát měl ale pobyt na špici krátkého trvání. V nájezdu do dalšího kola ho totiž García sesadil zpět na druhé místo. Toto pořadí už se do konce závodu nezměnilo.
Nejlepšího výsledku sezony 2021 dosáhl Salač ve Francii, při svém posledním startu ve třídě Moto3 ve Valencii ale zažil druhý nejvydařenější závod roku. Ustál kontakt se soupeřem i penalizaci dlouhého kola málem zakončil své účinkování v nejslabší kubatuře dalším pódiovým výsledkem.
Po startu z pátého místa se Salač držel v úvodních kolech v čelní skupině. Většinu času dokonce figuroval v první trojici, nejvýše jel na druhém místě. Deset kol před koncem se ale jeho závod začal komplikovat.
Nejprve měl kontakt při souboji s Jaumem Masíou. Ten českého závodníka vyhnal v poslední zatáčce mimo trať, což mělo za následek propad až na osmé místo. O dvě kola později mu byl hozen pod nohy další klacek, a to penalizace dlouhého kola za překračování traťových limitů. Po ní byl dokonce až dvanáctý.
Ani po tomto propadu se ale Salač nevzdal. Postupoval pořadím vzhůru a nakonec dojel do cíle jako čtvrtý poté, co předjel v poslední zatáčce Denize Öncüa. Od třetího Masíi ho dělilo jen 211 tisícin sekundy.
Ve Valencii se Salačovi dařilo i o dva roky dříve, kdy ve třídě Moto3 zažíval svou první kompletní sezonu. Na okruhu Ricarda Torma udělal za ročníkem 2019 tečku nejlepším výsledkem sezony.
Do závodu měl Salač startovat jako šestý. Při nájezdu na startovní rošt ale upadl čtvrtý nejrychlejší muž kvalifikace Arón Canet, který nakonec vyrážel z boxů a jeho místo na roštu zůstalo prázdné. Salač se tak de facto posunul na příčku pátou a brzy se zdálo, že by mohl zabojovat o stupně vítězů. Netrvalo totiž dlouho a dostal se na třetí pozici.
Z pódiových pozic se ale záhy propadl. Ještě během prvního kola ho zdolal Sergio García a ve druhém kole ho předjel i Tacuki Suzuki. Poté ale došlo k hromadné havárii a závod byl červenou vlajkou přerušen.
Startovní rošt pro restart byl určen výsledky kvalifikace a Canetovi tak bylo umožněno vrátit se na čtvrté místo. Původně třetí Jaume Masía ale v prvních kolech závodu upadl a k restartu nebyl připuštěn. Salač tak opět vyrážel jako pátý. Tentokrát už se ale do bitvy o stupně vítězů nezapojil. Nejprve sice jezdil jako čtvrtý, postupně se ale propadl na sedmé místo, ačkoli byl stále blízko k čelu. Nakonec vystoupal na pátou pozici a na ní dojel až do cíle. Na vítězného Garcíu ztratil jen 328 tisícin.
Na Velkou cenu Dauhá, která hostila na okruhu Losail druhý podnik sezony 2021, Salač nikdy v životě nezapomene. Šlo totiž o jeho první závod v mistrovství světa, během kterého se ukázal ve vedení. Cíl ovšem nakonec neviděl.
V kvalifikaci Salač zaznamenal pouze 20. místo. Na startovním roštu ale přesto stál o něco výše. Penalizace pro několik soupeřů ho totiž posunuly na 15. pozici. Na té ovšem neplánoval zůstat dlouho, což hned od začátku závodu ukazoval.
Zatímco do druhého kola najížděl jako desátý, na začátku toho třetího byl sedmý a během něj se dostal dokonce až na třetí místo. V úvodu čtvrtého okruhu pak mohli čeští fanoušci jásat. Salač využil na cílové rovince výhody větrného pytle, přehnal se přes Kajta Tobu i Darryna Bindera a ujal se vedení.
Během čtvrtého kola sváděl Salač souboj o první místo s Tacukim Suzukim. S japonským závodníkem si několikrát vyměnili pozice. Vedoucí skupina ale byla stále hodně početná a zejména na cílové rovince se pořadí hodně přesýpalo. Na začátku pátého kola tak byl Salač rázem až sedmý. Pořadí se ale stále měnilo v podstatě každou vteřinou a Salač se ve vedení během závodu vyskytl ještě dvakrát – v šestém kole a poté také deset kol před cílem.
Na začátku třetího kola sice český jezdec figuroval až třináctý, pořád ale nebylo nic ztraceno. Stále totiž zůstával v kontaktu s předními příčkami. Naděje vyhasly až o pár okamžiků později. Salač při pokusu o předjetí kolidoval s Ajumuem Sasakim, skončil na zemi a závod pro něj skončil.
Phillip Island bylo jedno z míst, kde Filip Salač během své první kompletní sezony v mistrovství světa ukázal slušné tempo. Velká cena Austrálie 2019 se ale u něj bohužel zařadila mezi závody, které měl sice slibně rozjeté, ale nepodařilo se mu je dotáhnout do úspěšného konce.
Po nevydařené kvalifikaci, která se konala na osychající dráze, musel český jezdec začínat až jako devatenáctý. Závod se už sice jel na suchu, zprvu ale nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli od Salače vidět něco výrazného. V úvodních kolech se totiž nacházel na konci druhé desítky a mimo bodované pozice.
Patnáct kol před cílem se ale probojoval mezi bodovanou patnáctku. V době, kdy zbývalo do konce závodu 11 kol, se pak český jezdec propracoval do elitní desítky. Postupně se dostal až na čtvrté místo. Byl v kontaktu s první trojicí a zdálo se, že by mohl v závěru zaútočit na stupně vítězů.
Osm kol před koncem si ale na Salače vyšlápl po vnitřku Alonso López. Španělovi se ovšem útok nepovedl, poslal českého jezdce k zemi a vyřadil ho ze závodu. Později za incident dostal penalizaci dlouhého kola.
Ve výběru nejlepších závodů Filipa Salače nesmí chybět ani letošní Velká cena Malajsie na okruhu Sepang. V ní totiž musel český jezdec pořádně zatnout zuby. Při druhé části kvalifikace totiž havaroval, pohmoždil si prsteníček a prostředníček na levé ruce a dlouho měl pocit, že v neděli vůbec nebude moci odstartovat. Nakonec ale nejenže nastoupil, ale také zaznamenal body.
Poté, co nezajel čas ve druhé části kvalifikace, sice musel Filip odstartovat až jako osmnáctý, už po prvním kole ale figuroval mnohem výše. Mimo jiné i díky hromadné kolizi ve druhé zatáčce se totiž posunul na 11. pozici. Ve druhém kole se navíc posunul na desáté místo a když v osmém kole předjel Fermína Aldeguera, byl už devátý.
Salač ale samozřejmě pociťoval během závodu bolest a s přibývajícími koly to bylo horší. Zatímco v jedenáctém kole ho předjel Arón Canet, o čtyři kola později ho zdolali Fermín Aldeguer s Jeremym Alcobou a rázem byl dvanáctý.
Nakonec ale Salač projel cílem jako jedenáctý a získal tak pět bodů. V posunu o jedno místo nahoru mu pomohl Aj Ogura. Japonec v posledním kole havaroval, když sváděl bitvu o vítězství s Tonym Arbolinem.
Velká cena Velké Británie přinesla letos Filipu Salačovi druhý nejlepší výsledek po závodě v Thajsku. Jezdec stáje Gresini v něm dorazil do cíle na deváté pozici. K ní se ovšem musel prokousávat až z konce druhé desítky.
V kvalifikaci obsadil Salač pouze sedmnácté místo. Hned v neděli ráno ale bylo jasné, že může pomýšlet výše. Ve warm-upu totiž zajel pátý nejrychlejší čas. V úvodu sice na okamžik spadl na osmnácté místo, ztracené pozice ale brzy získal zpět a do druhého kola už najížděl jako patnáctý. Ve druhém kole předjel Jorgeho Navarra, ve čtvrtém Somkiata Čantru a už byl třináctý.
Poté mu začali trochu pomáhat soupeři. V pátém kole totiž upadl Cameron Beaubier. V jedenáctém šel k zemi Albert Arenas, kterému se navíc musel vyhýbat Tony Arbolino. Ital při tom vyjel mimo trať a i on se propadl za Salače. Když se k tomu ještě přidalo předjetí Boa Bendsneydera, byl Salač už devátý.
S udržením deváté příčky měl ke konci ještě trochu potíže. V patnáctém kole ho totiž zdolal Jorge Navarro. Salač se ale v předposledním kole na deváté místo vrátil poté, co zdolal Jorgeho Navarra a udržel ho až do cíle.
Na Phillip Islandu nebyl Filip Salač rozjetý jenom v roce 2019 ve třídě Moto3, ale také letos, tentokrát už jako jezdec Moto2. Ani tentokrát ale nedokázal slušnou rychlost proměnit v dobrý výsledek.
Po startu z desátého místa začal Salač ihned postupovat dopředu. Už během úvodního kola se dostal na deváté místo, během třetího kola zdolal Manuela Gonzáleze s Arónem Canetem a byl sedmý. V šestém kole pokořil Camerona Beaubiera, v úvodu sedmého kola Fermína Aldeguera a když krátce poté spadl ze druhého místa Tony Arbolino, byl už český jezdec čtvrtý. Dva týdny poté, co vybojoval druhé místo ve Velké ceně Thajska, mohli čeští fanoušci opět pomýšlet na pódiový výsledek.
Tyto úvahy se ale nakonec ukázaly jako předčasné. V rychlé první zatáčce jedenáctého kola totiž Salač svůj motocykl zahodil a byl ze hry venku. Odstoupení ho mohlo mrzet i proto, že se později poroučel k zemi také třetí Augusto Fernández.
Při pouhém pohledu do statistik se sice Filipův výkon při Velké ceně Německa 2019 na Sachsenringu nemusí zdát jako mimořádný, tak tomu ale úplně není. Ve zdánlivě beznadějné situaci totiž prokázal bojovného ducha a nakonec se mohl v cíli radovat ze tří bodů.
Do závodu Salač startoval jako třináctý a hned v úvodu se propracoval do nejlepší desítky. V zatáčce Omega se ale musel vyhýbat bourajícímu Alonsu Lópezovi. Aby se mu to povedlo, musel vycestovat z dráhy na trávu a následoval propad na poslední 28. místo.
Český jezdec se ale nevzdal a velmi brzy se dokázal vrátit do hry. Do posledního kola najížděl jako šestnáctý. Kolize v první zatáčce mezi závodníky jedoucími před ním mu ale pomohla do bodované patnáctky. Cílem nakonec projel jako třináctý a zajel čtvrté nejrychlejší kolo závodu.
Foto: Filip Salač via Facebook
Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.