Le Mans pro mě bylo moc riskantní, říká Tarquini. Na Brno vzpomíná rád

Legenda závodů cestovních vozů Gabriele Tarquini si s námi popovídal v exkluzivním rozhovoru. V něm jsme společně zavzpomínali na jeho závodní kariéru. Řeč ale přišla například i na nadcházející sezonu WTCR.

Gabriele, v loňském roce jste se rozhodl ukončit svou dlouhou a bohatou závodní kariéru. Jak prožíváte první měsíce v závodnickém důchodu?

Momentálně to není v ničem jiné než v předchozích letech, protože i během posledních pár sezon jsem toto období trávil doma.

Už vám závodění chybí?

Teprve mi chybět začne, a to hodně.

Během své kariéry jste dosáhl řady úspěchů, a to zejména v závodech cestovních vozů. Zmiňme například váš titul v BTCC z roku 1994, titul v ETCC z roku 2003, ve WTCC ze sezony 2009 a nebo titul šampiona WTCR z roku 2018. Jaký úspěch z vaší kariéry byste ale označil za svůj největší?

Všechny tituly pro mě byly hodně významné. Nejlepší vzpomínky ale mám na rok 1994 v BTCC. Byl to totiž můj první titul a navíc bylo součástí startovního pole jedenáct značek.

Classic #BTCC time...1994 - Tarquini Alfa Romeo pic.twitter.com/gFyoHJxgSS

— Classic BTCC (@ClassicBTCC) January 17, 2022

A je naopak nějaký moment z vaší kariéry, který považujete za nejhorší?

To byl rok 2002. Bylo mi čtyřicet a neměl jsem závodní sedačku. Myslel jsem si, že by má kariéra mohla skončit. Naštěstí jsem se ale v závěru sezony připojil k Alfě Romeo a v roce 2003 jsem s ní mohl vyhrát titul v ETCC.

Ve vašem závodnickém životopise najdeme mimo jiné i F1. V ní jste závodil nejprve v období 1987-1992 za týmy Osella, Coloni, First, AGS a Fondmetal. V sezoně 1995 jste pak absolvoval jednu velkou cenu za Tyrrell. Za celé své působení v šampionátu jste získal jeden bod. Jak vzpomínáte na tuto kapitolu vaší kariéry?

Závodil jsem tam za hodně malé týmy a naším cílem vždy bylo, abychom se vůbec kvalifikovali do závodu. Tehdy to bylo velice obtížné, protože se víkendů účastnilo 34 až 40 jezdců. Moc dobře si vzpomínám na Velkou cenu Mexika 1989, to byl splněný sen. S tak malým týmem jako AGS jsem dokázal získat jeden bod. V té sezoně se mi také podařilo dostat při Velké ceně Monaka až na páté místo v páteční kvalifikaci. Na to jsem byl hodně pyšný. Na pátém místě jsem jel i v závodě, pak ale bohužel můj vůz přestal jet kvůli problémům s elektrikou.

Gabriele Tarquini ????????
b. 1962
(1980s stats only)

Osella 1987
Coloni 1988
AGS 1989

32 entries (15 starts)
1 point
Best finish - 6th, 1989 Mexico

*F1 1987-1992, 1995
1994 BTCC Champion
2003 ETCC Champion
2009 WTCC Champion
2018 World Touring Car Cup Champion#F1 pic.twitter.com/oS4l0pHPtR

— 1980s F1 ???? (@F1_1980_1989) December 9, 2021

V roce 1985 jste jel i v závodě 24 hodin Le Mans. U týmu Brun Motorsport jste vytvořil posádku s Massimem Sigalou a Oscarem Larraurim ve voze Porsche 956. I to pro vás musela být významná zkušenost, přestože jste do cíle nedojel. Jaké jsou vaše vzpomínky na tento závod?

Závodil jsem tam sice jen jednou, ale bylo to fantastické. Auto bylo neuvěřitelně rychlé, ale také nebezpečné. Na rovince Hunaudieres se některá auta převrátila. Byl to velmi těžký a dlouhý závod, i když jsme odstoupili dvě hodiny před koncem, kdy jsme byli na třetím místě. Už jsem ale v tomto závodě nikdy znovu nestartoval. Je podle mě příliš nebezpečný.

Během své kariéry jste si zazávodil i v České republice. Několikrát jste startoval na Masarykově okruhu v Brně. Loni jste se poprvé ukázal také na Autodromu Most v rámci podniku WTCR. Jak jste si užil závodění na těchto dvou tratích?

V Brně jsem jel poprvé v roce 1987 a poté jsem tam startoval ještě několikrát s cestovními vozy. Podoba této trati se mi moc líbila, zejména dlouhá první zatáčka. Mám na toto místo spoustu vzpomínek z doby, kdy jsem závodil za Seat. Vzpomínám na fantastickou bitvu s Alessandrem Zanardim z roku 2008. Loni jsem se podíval i do Mostu. Není to špatná trať, ale část asfaltu byla hrbolatá a hodně stará.

Když už jsme u České republiky, znáte nějaké české závodníky ze scény závodů TCR? A pokud ano, zapůsobil na vás někdo z nich svými výkony? V TCR Europe loni závodil Jáchym Galáš, v TCR Italy Dušan Kouřil mladší, šampionem TCR Eastern Europe se stal Michal Makeš...

Evropské šampionáty TCR bohužel nesleduji.

Do Mostu se WTCR vydá i letos. V dubnu zde odstartuje nová sezona. Jak se na sezonu těšíte a co od ní očekáváte? Získá Yann Ehrlacher třetí titul v řadě nebo máte nějakého jiného favorita?

Doufám, že budu moci závody sledovat přímo na místě a podpořit svého bývalého týmového kolegu Norberta (Norbert Michelisz - pozn. red.) na cestě za titulem.

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Norbert Michelisz (@nmichelisz)

Co od Hyundai letos očekáváte? V roce 2018 a 2019 sice vyhrálo jezdecký titul (v roce 2018 s Tarquinim, v roce 2019 s Micheliszem - pozn. red.), další sezony už ale pro něj tak vydařené nebyly...

Doufám, že se vrátí na špici. Nová Elantra je fantastické auto a upřímně věřím tomu, že Norbi i Mikel (nástupce Tarquiniho u stáje BRC Mikel Azcona - pozn. red.) mohou bojovat o titul. Přišel čas porazit silný tým Lynk & Co.

Závodil jste do svých 59 let. Na závěr se vás tedy zeptám, jaký je recept na to, aby jezdec mohl zůstat ve formě a na závodních okruzích tak dlouho jako vy?

Nikdy jsem si nepřestal závodění užívat. Svou kariéru jsem začal v motokárách, když mi bylo šest a nikdy jsem závodění nepovažoval za svou práci. Nikdy jsem ale neměl jiné zaměstnání než závodění. Byl jsem na motorsport absolutně soustředěný a to je podle mě jediný recept na to, jak u závodění vydržet stejně dlouho.

Úvodní foto: Hyundai Motorsport via Facebook