Ještě před deseti lety válel Petr Čížek v hokejbalové extralize za domácí Most a s motorsportem měl nulové zkušenosti. Od té doby se ovšem leccos změnilo a jezdec stáje EXPRES AUTO se letos jako jediný Čech dokázal kvalifikovat do světového finále závodů TCR. Pojďme se podívat na jeho příběh.
Petr se narodil 14. ledna roku 1976 v Mostě. Už jen kvůli místu jeho narození proto nebylo vůbec nepravděpodobné, že bude mít blízko k motorsportu. A kouzlu automobilového závodění skutečně brzy propadl.
„Když jsem byl ještě malý kluk, tak se za železnou oponu komunismu mnoho zpráv ze světa F1 bohužel nedostávalo. Spolu s bráchou jsme se ale chodívali koukat na závody, které se konaly ještě na starém mosteckém okruhu u autobusového nádraží. Tam jsme nasávali atmosféru. Svátkem bývaly závody tehdejší Intersérie. To bylo město vždy přeplněno fanoušky. Právě tam jsme objevili pana Adámka. V cestovních vozech soupeřili Tomášek, Samohýl, ve formulích Lím, Veselý, Moskal a další. To byli naši závodničtí hrdinové,“ vzpomíná.
Zpočátku ale mnoho nenasvědčovalo tomu, že si Čížek jednou vyzkouší motorsport i z jiné než fanouškovské pozice. V mladí se věnoval lednímu hokeji. „Dotáhl jsem to do třetí nejvyšší české soutěže. Mnoha úspěchů jsem ale v této disciplíně nedosáhl,“ vrací se ke své hokejové kariéře.
Když bylo Petrovi 24 let, rozhodl se svou pozornost přesměrovat na hokejbal. A čas ukázal, že to bylo správné rozhodnutí. Čížek se totiž postupně stal jednou z největších opor mosteckého celku, kde to dotáhl dokonce až do role kapitána. Během své zhruba dvacetileté hokejbalové kariéry vybojoval v dresu svého rodiště tři bronzové medaile v české extralize. Úspěšný ale nebyl pouze na klubové úrovni. Propracoval se totiž dokonce až do české reprezentace. S ní zažil svůj vrchol v roce 2007, když si domů přivezl z mistrovství světa v německém Ratingenu stříbro.
U toho všeho Čížek zůstával fanouškem motorsportu. Situace se navíc v průběhu let změnila a on už si závodění mohl finančně dovolit. Začal proto pokukovat po vstupu do tohoto světa. To se mu podařilo v roce 2016, kdy mu bylo 40 let. Vše se navíc seběhlo docela narychlo.
„Byl jsem účastníkem jakéhosi reklamního dne jedné pojišťovny na Autodromu Most a tam jsem se potkal s panem Luďkem Divišem, tehdejším promotérem Octavia Cupu. Zapovídali jsme se spolu a za 14 dní už jsem při Truck Prix v Mostě seděl v závodní sedačce Octavie. Bylo to všechno hodně rychlé, ani jsem nestihl mít strach.“
V roce 2016 tak absolvoval první dva závodní víkendy v kariéře. Kromě Mostu se představil také na Masarykově okruhu v Brně. Začátky samozřejmě nikdy nejsou jednoduché, bývalý hokejbalový reprezentant se ale pod vedením evropského šampiona v závodech cestovních vozů Petra Fulína učil rychle. Od začátku do konce závodního víkendu byl někdy schopen zrychlit až o osm vteřin. Vzestupné tendenci jeho výkonů odpovídala i skutečnost, že nejlepšího výsledku dosáhl při posledním závodě. Ten dokončil jako šestý.
Na závodních okruzích se Čížkovi zalíbilo podobně jako kdysi na hokejbalovém hřišti a pro rok 2017 bylo v plánu pokračování s Octavií. Věci se ale nakonec měly trochu jinak. Sezona tohoto šampionátu totiž byla po technických problémech s vozy při testování celá zrušena. Čížek tak nakonec usedl do vozu Renault Clio čtvrté generace, za jehož volantem si mohl poprvé vyzkoušet i zahraniční tratě. Nejprve se představil na Slovakia Ringu při podniku ESET Cupu a poté také na německém Hockenheimringu při závodech středoevropského Clio Cupu.
S Cliem se ale ukázal i před domácími diváky v Mostě. Zde ovšem nejel pouze s tímto vozem. Při finálovém podniku mistrovství Evropy cestovních vozů totiž poprvé usedl do auta kategorie TCR. S vozem Seat León se umístil v obou závodech na desátém místě.
Trvalý přesun do vozu TCR se ale po této zkušenosti ještě nekonal. Octavia Cup byl totiž pro rok 2018 zpět s vozy nové technické koncepce a do jeho startovního pole se vrátil i Čížek. V celkovém pořadí obsadil sedmou pozici a podařilo se mu vylepšit nejlepší umístění ze sezony 2016 – při druhých víkendových závodech v Poznani a na Slovakia Ringu obsadil páté místo.
V sezoně 2019 vstoupil mostecký rodák do nové etapy své kariéry. Octavia Cup totiž po ročníku 2018 definitivně zaniknul a to mělo za následek přesun do zbrusu nového seriálu TCR Eastern Europe. Zde závodil s Cuprou León, tedy s modelem, který si vyzkoušel již o dva roky dříve.
„Zrušení Octavia Cupu nám narušilo plány. Chtěli jsme se v této sérii naučit co nejvíce, zůstat v ní klidně i další dvě sezony a pak se podle výsledků rozhodnout co dále. Museli jsme ale řešit nastalou situaci a TCR nám z dlouhodobého hlediska vyšlo jako nejlepší řešení,“ popisuje, jak se zrodil jeho přestup.
Při premiérovém ročníku TCR Eastern Europe jen vzdáleně připomínalo svou dnešní podobu. Počet vozů ve startovním poli většinou odpovídal počtu bodovaných pozic, někdy byl dokonce ještě menší. Čížkovi se každopádně přesun do výkonnějšího auta vydařil. Při druhé jízdě na Hungaroringu a v úvodním závodě v Grobniku si připsal třetí místo a v konečném pořadí skončil čtvrtý. Přiznává ale, že změna techniky pro něj byla náročná.
„Byl to velký skok. Auto specifikace TCR bylo rychlejší než vozy, se kterými jsem jezdil předtím. Také bylo hodně citlivé a složitě se nastavovalo. Já ale tehdy ještě neuměl moc dobře jezdit a byl jsem hodně závislý na tom, co vymyslí závodní inženýr Pavel Gellner, který je mimochodem hodně šikovný. Já mu ale tehdy ještě neuměl sdělit svou zpětnou vazbu a on tak musel vše vařit z onboard záběrů,“ prozrazuje.
V sezoně 2020 se TCR Eastern Europe hodně změnilo. Série získala status oficiálního TCR šampionátu a ke startovnímu poli se připojila řada nových tváří včetně Srba Dušana Borkoviče, který předtím dosáhl úspěchů v TCR Europe nebo WTCC. Čížek během zimy přezbrojil a ze starého Leónu přesedl do novější evoluce Cupra Leon Competición, kterou měl v TCR Eastern Europe k dispozici jako jediný. Po slibném ročníku 2019 ale přišel výsledkový útlum.
„V této sezoně jsme továrně Cupry pomohli vyvíjet nový model vozu na naše náklady,“ vtipkuje. „Na tom autě nefungovalo zkrátka vůbec nic, od čidla napětí na převodovce přes stále se utahující diferenciál až po nespolehlivou převodovku. Zkrátka jsme museli měnit snad úplně všechno kromě bloku motoru,“ vzpomíná na frustrující sezonu, ve které dojel nejlépe pátý na Slovakia Ringu a celkově skončil až šestnáctý.
Technické problémy se sice sem tam objevily i v úvodu roku 2021, poté se ale věci začaly otáčet k lepšímu. Třešničkou na dortu byl závěrečný podnik v Brně, kde Čížek dokončil první závod jako třetí a po dvou letech se tak vrátil na pódium. Vidět ale byl i v chorvatském Grobniku. Zde totiž po otočení startovního roštu začínal z pole position a v závodě dlouho vedl před Tomášem Pekařem, než mu upadl splitter a musel odstoupit. I z dnešního pohledu šlo o závod, ve kterém byl nejblíže k dosažení svého prvního vítězství.
Po skončení TCR Eastern Europe si Čížek sezonu 2021 ještě prodloužil. S vozem Audi RS3 LMS TCR stáje Aditis se totiž vydal do italské Monzy, kde si zazávodil v TCR Europe. Tato série byla tehdy považována za druhý nejprestižnější šampionát v závodech cestovních vozů hned po WTCR. Čížek si v „chrámu rychlosti“ připsal 19. a 24. místo.
Po této cenné zkušenosti přišel návrat do TCR Eastern Europe a dosud nejlepší sezona kariéry. Během ní Čížek dosahoval konzistentních výsledků a ve všech závodech bodoval. Čtyřikrát se podíval na stupně vítězů, přičemž v úvodních jízdách na Red Bull Ringu a v Mostě dojel dokonce druhý. V celkovém pořadí to stačilo na třetí místo.
Po úspěšném roce přišla další kariérní změna. Po sedmi letech se totiž Čížek rozhodl opustit tým Petra Fulína a spolu se svým kamarádem Vítem Smejkalem si založili vlastní tým s názvem EXPRES AUTO. To s sebou přineslo řadu nových výzev.
„Dnes už víme, že rozhodně nešlo o finančně nejnáročnější sezonu, asi jsme dobří manažeři,“ ohlíží se za uplynulým ročníkem. „Určitě ale byla náročnější technicky. Vše jsme se museli učit za pochodu – organizaci týmu, zásobování náhradními díly nebo nastavování aut na každý víkend. Sice jsme se všichni znali, přesto jsme ale vše tvořili nanovo. Věřím, že příští sezona už bude klidnější. Hodně jsme se toho naučili a dost věcí si vyzkoušeli,“ dodává.
První rok v této dvojroli zakončil Čížek na celkovém devátém místě. Ani tentokrát ale nechyběl na stupních vítězů. Postavil se na ně opět doma v Mostě, kde dokončil první závod na druhé pozici. Kromě toho mu letošní výsledky v kombinaci s těmi loňskými stačily k tomu, aby se jako jediný z Čechů kvalifikoval do světového finále TCR. Zatím ovšem váhá, zdali se během prvního březnového víkendu do portugalského Portimaa opravdu vydá.
V příští sezoně je každopádně plánem pokračovat s týmem EXPRES AUTO v TCR Eastern Europe. Tentokrát už ale pojede s jiným vozem, i když půjde o stejný model. „Naše Cupra už najela hodně kilometrů, rozhodli jsme se proto, že ji prodáme a koupíme novou,“ říká.
Foto: EXPRES AUTO/Petr Frýba, OC Race, TCR Eastern Europe/Petr Frýba, Clio Cup Central Europe, FIA ETCC
Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.