Dobrá parta lidí, co má ráda závodění, říká Jaroslav Janiš o Buggyře

Jaroslav Janiš poskytl exkluzivní rozhovor pro server České okruhy. V něm jsme se ohlédli za jeho dosavadní závodnickou kariérou nebo pohovořili o plánech na letošní rok.

V loňském roce jste se stal součástí stáje Buggyra Zero Mileage Racing, kde působíte jak v roli závodního inženýra, tak v roli jezdce. Čím vás nabídka tohoto týmu zlákala?

Víceméně za tím stál Tomáš Enge. Jsme dlouholetí kamarádi a také jsme byli mnoho let pod stejným manažerem. Když tým začínal s projektem GT3, tak mě Tomáš kontaktoval a chtěl, abych mu poradil. Měl jsem už totiž s tímto vozem zkušenosti z týmu Rowe (u této stáje Janiš také působí jako závodní inženýr – pozn. red.). Věděl jsem, jak vůz nastavit a měl jsem i jezdecké zkušenosti. Dá se tedy říci, že jsem to auto perfektně znal.

A tak slovo dalo slovo a domluvili jsme se na prvním testu, kde bych jim mohl pomoci. A tam se to rozjelo tak, že dneska u týmu působím jako inženýr a i jako závodní jezdec.

S Tomášem Engem jste dlouholetí kamarádi. Jak jste si ale sedl s ostatními okruhovými jezdci Buggyry, tedy s Adamem Lackem, Davidem Vršeckým, Yasmeen Kolocovou, Aliyyah Kolocovou a Téem Calvetem?

S Adamem se známe odmala a začínali jsme společně v motokárách, takže tady není co řešit. A s ostatními jsem také v pohodě. Seznámili jsme se a myslím si, že je to dobrá parta lidí, kteří mají rádi závodění.

S ostatními jezdci Buggyry si Jaroslav Janiš sedl dobře. Foto: Buggyra Racing

Loni jsme vás zatím v žádném závodě neviděli. Jak to bude letos? Můžete prozradit, jaký závodní program vás s Buggyrou čeká?

Loni to kvůli koronaviru nebylo úplně optimální. Některé projekty byly kvůli tomu zrušeny. Testovali jsme v rámci týmu. Já jsem si také zajezdil a nastavoval vozy, ale k závodu nebyla příležitost. I pro letošek je to stále částečně otevřené. Situace s koronavirem se bohužel nelepší. Plány samozřejmě nějaké jsou, ale bůhví, jak to bude probíhat dál.

S Martinem Kolocem jsme samozřejmě v kontaktu. Tým má nějaké plány, které by chtěl samozřejmě naplnit a zúčastnit se určitých šampionátů. Já v tuto chvíli teprve analyzuji, co mě čeká u týmů Rowe a Bernhard (v pozici závodního inženýra – pozn. red.). Musím to sladit tak, abych všem vyhověl a mohl být na všech místech, kde mě bude potřeba.

Ještě nedokážu přesně říci, jaké závody pojedu a jestli vůbec nějaké pojedu nebo zda-li budu jenom testovat nebo zastávat pozici závodního inženýra. Variant je mnoho, je ale ještě brzy říci něco konkrétního.

Buggyra letos pojede mimo jiné i ve francouzské formuli 4 s Yasmeen Kolocovou. V minulosti jste i vy byl českou formulovou nadějí. Co byste proto Yasmeen, která je stále na začátku své formulové kariéry, poradil?

Důležité je naslouchat. Myslím si, že obě holky (Yasmeen a její sestra Aliyyah – pozn. red.) mají výhodu, že jsme tam Tomáš (Enge – pozn. red.) a já. Máme za sebou hromadu zkušeností a informace, díky kterým dokážeme některým věcem předejít. Je důležité, aby naslouchaly a řídily se tím, co říkáme. Díky tomu se budou moci posouvat rychleji dopředu.

Důležitá je trpělivost a nasazení. To ale podle mě mají. Obě holky opravdu chtějí a jsou hodně tvárné v tom, že když se jim něco řekne, tak toho opravdu chtějí dosáhnout. Myslím si, že je to nesmírně důležité. Já a Tomáš zastáváme roli trenérů, poradců a kamarádů v jednom. Snažíme se jim pomoci a posunout dál.

Zůstaňme ještě chvíli u formulí. Největší českou formulovou nadějí je v současnosti Roman Staněk. Toho letos čeká druhá sezona ve FIA F3. Pojede za stáj Hitech, se kterým účinkoval již během zimy v asijském šampionátu formule 3. Jak hodnotíte jeho dosavadní kariéru a jakou mu věštíte budoucnost?

Myslím si, že na začátku prošel tím správným sítem. Několik let se věnoval motokárám, což je na začátku jedna z nejdůležitějších věcí. Prošel jsem tím já i ostatní jezdci, co jezdili nebo jezdí formule. Ty základy tam tedy má. Jednu dobu shodou okolností spolupracoval i s mým bratrem (Erik Janiš – pozn. red.), který ho v motokárách koučoval a cestoval s ním po italských šampionátech.

Rychlost a talent v sobě samozřejmě má. Má také dobré zázemí, jeho otec ho v tom podporuje. Finančně jsou na tom dobře a mohou si dovolit jezdit v lepších týmech. Finance je samozřejmě vždy potřeba mít. Jedna věc je mít talent a druhá věc je startovat v kvalitním týmu. Je třeba poskládat více prvků dohromady.

Je pro něj také důležité setrvat v daném šampionátu a nepřeskakovat mezi různými kategoriemi. To (přeskakování mezi kategoriemi – pozn. red.) může být podle mě i chyba. Je třeba se věnovat jednomu danému šampionátu a vozu, se kterým v dané sezoně závodí. Co více říci. Myslím si, že momentálně není v Česku nikdo takový, jako je on a kdo by měl takovou šanci jako on se někam dostat.

Romana Staňka letos čeká ve FIA F3 druhá sezona. Foto: Charouz Racing System

Zpět k vám. Během své kariéry jste se svezl s řadou vozů. Samozřejmě jste otestoval u Jordanu monopost formule 1. Závodil jste ale také ve formuli 3000, 24 hodinách Le Mans, DTM, Champ Car, Formuli Nippon a tak dále. Na které období vzpomínáte nejraději?

Těch kategorií bylo mnoho a každý vůz má něco do sebe. Moc rád vzpomínám na začátky v motokárách. Tehdy u toho ještě byl můj otec, který byl obrovský fanoušek motorismu. Věnovali jsme tomu všechno.

Co se týče toho ostatního, určitě bylo pěkné svezení s formulí 3000. Nejprve jsme startovali v evropské formuli 3000 a poté v té mezinárodní. Potom samozřejmě byla příležitost svézt se s formulí 1. To byly rozhodně příjemné zážitky.

Nemůžu zapomenout ani na období s gétéčky. Absolvoval jsem šampionát FIA GT a v roce 2006 se nám s vozem Saleen podařilo skončit na třetím místě v kategorii GT1, takže to bylo také hezké. Ale jak říkám, těch aut je spousta. Jakékoli svezení, které jsem absolvoval, mělo něco do sebe.

Samozřejmě nemůžu zapomenout ani na DTM. Dá se říci, že to byl můj největší zářez. DTM se totiž říká formule 1 se střechou. Jak to auto fungovalo aerodynamicky a jakou technologií disponovalo, to bylo neuvěřitelné.

Pro současné fanoušky formule 1 by mohl být zajímavý fakt, že během vašeho působení v DTM v roce 2004 byl vaším týmovým kolegou u týmu Rosberg Bernd Mayländer. Ten dnes již několikátým rokem řídí ve formuli 1 zpomalovací vůz. Máte na něj nějaké zajímavé vzpomínky?

S Berndem jsme měli poměrně dobrý vztah, nebylo to tak, že bychom šli proti sobě. Nicméně to ale byl jen rok, který jsme strávili v jednom týmu. Každý se věnoval své práci a zároveň jsme byli mezi sebou konkurenti. Neměl jsem s ním ale žádný problém, byl to příjemný chlapík a člověk.

Vzpomínám, jak jsme absolvovali jeden závod v čínském Šanghaji. Závodilo se ve městě. Bernd startoval zezadu a při startu najel na uvolněný poklop kanálu, který mu rozbil celé auto. On o tom ale vůbec nevěděl, protože po startu se zvedl prach. Jezdec jel a snažil se koukat, kam jede. Ten kanál, který byl špatně svařený, nadzvedlo jedno auto před ním. On ten poklop ani neviděl. Byla to obrovská rána a závod byl kvůli tomu na několik hodin přerušen. To je věc, která mi utkvěla v hlavě nejvíce.

Když se ohlédnete za svou kariérou, je něco, co byste dnes udělal jinak?

Myslím si, že nejen v motorsportu, ale i v životě je to tak, že když se člověk ohlédne, tak by udělal něco jinak. Člověk se chybami učí. Těžko říci.

Možná bych chtěl v některých kategoriích strávit více času, dejme tomu v DTM. Tam jsme odjeli jeden rok a pro nadcházející sezonu jsme měli příležitost zde pokračovat. Můj tehdejší manažer se ale rozhodl jinak a šli jsme jinou cestou. Když se soustředíte na jednu věc a děláte ji dobře, tak máte větší šanci a prostor v ní uspět.

Během své kariéry jste se potkal na závodní dráze mimo jiné i s několika piloty formule 1. Ještě v motokárách jste závodil dokonce proti dvěma pozdějším šampionům – Lewisi Hamiltonovi a Nicu Rosbergovi. Jak vzpomínáte na ně?

V motokárách byla spousta kluků, kteří později skončili ve formuli 1. S Nicem Rosbergem a Lewisem Hamiltonem jsme se nepotkávali jenom v motokárách, ale také na soustředěních v Německu a tak dále, když jsem závodil za Mercedes v DTM (Hamilton s Rosbergem tehdy závodili v Euroserii F3 – pozn. red.).

V motokárách jsem ale závodil například i proti Robertu Kubicovi, s nímž jsme se potkávali v evropských a italských šampionátech. Robert je můj dlouholetý kamarád a známe se dodnes. Když se někdy potkáme na okruhu, tak pokecáme a zavzpomínáme na tyto časy.

Většina jezdců podle mě ráda vzpomíná na své začátky v motokárách. Myslím si, že to byly ty nejlepší souboje a závody vůbec.

S Robertem Kubicou pojí Jaroslava Janiše dodnes přátelství. Foto: Alfa Romeo

Když jste tehdy pozoroval Hamiltona a Rosberga, napadlo vás už tenkrát, že by se v budoucnu mohli stát mistry světa formule 1 nebo že by se Hamilton mohl stát dokonce nejúspěšnějším pilotem v historii?

Jezdci, co jsou podporováni svými otci, kteří závodili ve formuli 1, mají předpoklady, že by se tam mohli dostat také. Většinou jim otcové vyšlapou cestu tak, že závodí pro ty nejlepší týmy, hodně testují a vyvíjejí. U Nica tedy ten předpoklad rozhodně byl. U Lewise ale samozřejmě také, a to kvůli lidem, kteří za ním stáli.

Oba natestovali spousty kilometrů. Dnes je to hodně o tom, kolik jezdec dostane prostoru. Čím více kilometrů najede, čím více nových sad pneumatik si vyzkouší, aby posunul své hranice dál a pochopil vůz, se kterým jezdí, tak tím více se zlepšuje. Samozřejmě to ale stojí astronomické peníze a pokud za sebou má zázemí, potom je šance, že se dostane do formule 1, mnohem vyšší.

Co očekáváte od letošní sezony formule 1?

Jelikož zavedení nových pravidel se odsunulo až na příští rok, tak byly týmy hodně limitovány a mnoho technických věcí nemohly změnit. Předpokládám proto, že týmy, které byly vepředu, jako Mercedes a Red Bull, budou mít opět navrch. U ostatních stájí jako Aston Martin těžko říci. Všechny týmy samozřejmě dělají nepatrné změny, snaží se to posunout a obejít pravidla, aby něco našly, upřímně si ale myslím, že to bude podobné jako loni.

U Lewise Hamiltona asi není co řešit. Auto mu sedí a patří k těm nejlepším jezdcům. Spousta lidí říká, že získal tituly jen díky tomu, že závodí za Mercedes. To je samozřejmě pravda, ale myslím si, že i kdyby seděl v jiném monopostu, tak i tam by měl výrazně navrch nad svými týmovými kolegy. Myslím si, že tu rychlost v sobě má.

Lewis Hamilton letos bude útočit na osmý titul mistra světa formule 1. Foto: Mercedes

Jedním z velkých příběhů letošní sezony bude návrat dvojnásobného mistra světa Fernanda Alonsa, který pojede za tým Alpine. Co si o jeho návratu myslíte a co od toho očekáváte?

U Fernanda ta rychlost je. Nemyslím si, že by během pauzy, kterou měl, zapomněl jezdit rychle. Je to Fernando Alonso a rychlost tam bude určitě. To ukázal i v testech (loňské testy mladých talentů v Abú Zabí, ve kterých Alonso dostal povolení startovat – pozn. red.).

Myslím si, že má znovu motivaci. Měl pauzu, ale bude se do toho snažit nějakým způsobem dostat zpátky a pomoci týmu. Má za sebou spoustu zkušeností a co se týče rychlosti a vývoje vozu, může týmu jenom pomoci. Bude zajímavé sledovat, jak se jim bude dařit.

Fernando Alonso se letos vrátí do formule 1 po třech letech. Foto: Alpine

Ve formuli 1 letos uvidíme také syna sedminásobného mistra světa Michaela Schumachera Micka. Ten absolvuje svou premiérovou sezonu v královně motorsportu u stáje Haas. Co čekáte od něj?

Samozřejmě nestartuje za elitní tým. Je ale důležité, aby se seznámil s vozem formule 1, zvykl si na aerodynamiku, zjistil, jak správně řídit auto a poznal všechny okruhy. Jeho hlavním úkolem bude pravidelně porážet svého týmového kolegu a pokud se mu to bude dařit, tak se bude moci do budoucna vyvíjet dále a třeba se dostat i do některého z lepších týmů, které by se o něj mohly začít více zajímat a nabídnout mu něco do nadcházejících let.

V současné době jste sice zejména závodním inženýrem a podle toho musíte skloubit všechny svoje povinnosti, když jste teď ale součástí stáje Buggyra Zero Mileage Racing, nelákalo by vás si u ní kromě vozu GT3 zazávodit například také na Rallye Dakar nebo v závodech tahačů?

Říká se nikdy neříkej nikdy. Bylo by to samozřejmě zajímavé, v tuto chvíli ale stále tíhnu čistě k okruhům. Byla pro mě čest, když jsem dostal od Martina (Koloce, šéfa stáje – pozn. red.) příležitost svézt se v závodním trucku. Byla to veliká zkušenost, protože předtím jsem nic takového nezažil. Pokud přijde někdy šance svézt se v něčem jiném, jako je například v Rallye Dakar, a bude to možné časově, tak proč ne. Nikdy neříkej nikdy.

Zdroj: původní rozhovor redakce, úvodní foto: Buggyra Racing